foto: http://stenli007.rajce.idnes.cz/Lednicko_-_valticky_areal_a_Palava/
Itinerář: zde

Čtvrtek 30.6.2016 odjezd, Lednice

Z Plzně radši odjíždím už v 5 ráno do Prahy, protože to, jak vypadá momentálně nádraží v Plzni, není zrovna utěšený stav a mít v Praze 11 minut na přestup zrovna není také mnoho. Díky brzkému odjezdu mám v Praze hodinku čas a kupuji povinnou rezervaci pro kolo na EC 275. S EC vyrážíme včas, ovšem v Brně už máme okolo 20 minut, a tak s krásné pauzy na přestup v Břeclavi toho moc nezbývá. Ale vše se stíhá a já úspěšně vystupuji na zastávce Valtice město.

Hotel byl zamluvený už od zimy i s požadavkem na dřívější příjezd. Ukazuje se, že pokoj sice zamluvený mám, ale ubytován budu až nejdříve od 14 hodin, což mi absolutně nevyhovuje. Paní na recepci je ale příjemná a ochotná a nabízí mi, že si můžu věci nechat u ní na recepci. Na WC se převlékám do cyklistického a přehazuji věci krosna – baťoh – krosna. Krosnu nechávám na recepci a na kole vyrážím přímo po silnici do Lednice. Cestou se ještě zastavuji u Rybničního zámečku.

Kolo nechávám v úschovně. Na náměstí nacházím infocentrum, kde kupuji turistické známky a nálepky. Ovšem když chci zaplatit, paní mi sdělí, že nemá nazpátek a karty neberou. Jdu do blízkého obchodu rozměnit na menší, což paní v infocentru přivítá.

Z infocentra mířím na zámek, kde díky akci Klíč k památkám mám vstup zdarma. Prohlídka začíná asi za 15 minut, takže už nikam nejdu a čekám na místě. Slečna průvodkyně ale bere prohlídku přímo tryskem a my jsme za 40 minut na konci prohlídky. Mířím k Minaretu, kde si poctivě vyšlapu 302 schodů až na vrchol a kochám se. Počasí naštěstí přeje.

Od Minaretu mířím nazpátek a ještě stíhám otevřený subtropický skleník. Sice mi chvilku trvá najít vchod, ale stačí to poctivě obejít a vchod se najde. Skleník se dá projít za chvilku a postupně mířím do zámeckého parku. Když jsem se dost vynadíval, vracím se pro kolo a mířím zpět do Valtic do hotelu.

Pátek 1.7.2016 Lednicko – Valtický areál na kole

Po snídani vyrážím na kole k Hraničnímu zámečku. Po obhlédnutí zámečku, ze kterého v současné době je hotel, pokračuji podél rybníků až do Lednice. Lednici projíždím, vše podstatné jsem viděl už včera, a mířím na Janohrad. Prohlídka této umělé zříceniny začíná za chviličku (opět mi to krásně vyšlo jako včera na zámku v Lednici). Po skončení prohlídky si dělám malinkatou zajížďku na Lovecký zámeček, který je v soukromém vlastnictví. Vracím se zpátky a mířím k Apollónovu chrámu. Na dveřích cedulka s nápisem, že pokud chceme jít nahoru na vyhlídku, máme zvonit. Zvoním. Za chviličku se objeví příjemná slečna. Kupuji vstup na vyhlídku za lidových 30 Kč a zároveň beru několik turistických známek a nálepek. Slečnu jsem nějak zaskočil tím, že toho chci tolik, a tak bohužel místo nálepek dostávám turistické vizitky (které samozřejmě nesbírám) a přicházím na to až večer na hotelu.  Počasí mi stále přeje, je vidět do dálky.

Od chrámu jedu dál přes Nový Dvůr k Chrámu Tří Grácií. Nezmiňuji se tady o všech keškách (kdo chce, ať se podívá na mapu), ale tady se zmíním. Na první pohled jednoduchá multinka, na druhý pohled pěkně zákeřná. Na první výpočet nic nenacházím a pak přijdu na to, že se musí počítat sloupy i vzadu. Přepočítám. Ukazuje to pár metrů, ovšem pár metrů někam do ostružiní apod. Nakonec to vzdávám a jedu dál směrem k sv. Hubertu a zámečku Rendez – Vous a zpět do hotelu ve Valticích.

V podvečer vyrážím do Valtic, že si prohlédnu Valtické podzemí. Bohužel pro dnešek mi to nevyšlo, na dveřích lísteček s informací 1.7.2016 zavřeno. No nic, mám ještě dva dny, snad to vyjde. Zastavuji se ještě v místním „íčku“ pro turistické známky, ovšem osazení opravdu stálo za to. Už při pohledu mi bylo jasné, že ty dvě dotyčné dámy budu spíš obtěžovat. Měl jsem sto chutí jim oznámit, že si turistické známky koupím jinde, pro turisty přívětivějších míst. Při odchodu jsem ještě polohlasně prohlásil, že takovéhle obsazení „íčka“ by rozhodně být nemělo.

Sobota 2.7.2016 Pálava

Po domluvě v hotelu dostávám balíček místo snídaně, jelikož vyrážím brzo. Spojení do Pavlova zrovna není o víkendu ideální. Vlakem odjíždím do Mikulova, kde mám hodinu čas na autobus. Po změně jízdních řádů ovšem můj vytipovaný spoj neodjíždí od vlakového nádraží, ale z centra. Ještě že mám tu hodinu a v klidu jdu najít zastávku. V Pavlově z autobusu vystupuji v 8 ráno, ovšem sluníčko se nezapře ani takhle brzy po ránu. Pomalinku stoupám vzhůru ke zřícenině Dívčí hrady. Po dosažení zříceniny a asi 250 – 300 výškových metrů se dá tričko ždímat. Jelikož Pálava je jediná vyvýšenina v okolí, je všude okolo vidět.

Od zříceniny jdu po červené značce k vysílači, ale horko začíná být nesnesitelné. Za nějaký čas se uhýbám na zelenou a modrou a okolo Velkého špuntu (sláva, chvilku chládek) mířím do Klentnice. Měním plán. Zjišťuji, jak je to s autobusem do Mikulova. Štěstí přeje a za hodinu mi jede autobus, takže není co řešit, v tomhle vedru dál nejdu.

Po příjezdu do Mikulova mám opět čas do odjezdu vlaku (očividně krajští koordinátoři fungují všude stejně, tzn. že nefungují). Přece je blbost, aby člověk s prominutím čuměl hodinu, protože úředníci nejsou schopný zajistit návaznost. Ale to jsem odbočil. Mířím do zdejšího „íčka“ pro turistické známky a nálepky. Po včerejší zkušenosti s osazením „íčka“ ve Valticích příjemná změna.

Po příjezdu do Valtic se začíná počasí kazit.

Večer mi to nedá a píšu KafikoviCZ ohledně multinky Tři Grácie. Zdá se, že souřadnice mám dobře, ale očividně ostružiní povyrostlo.

Neděle 3.7.2016 Valtice

Už od pohledu je jasné, že počasí udělalo otočku, ale zatím neprší. Dopoledne jsem prohlídnul zámek ve Valticích a při prohlídce začalo pršet. Naštěstí jenom přeháňka. Než prohlídka skončí, už zase svítí sluníčko. Jdu omrknout bylinkovou zahradu a park. Při procházce parkem narážím na expozici mučicích nástrojů.

Po obědě opět na kole vyrážím na Kolonádu na Reistně. Dívám se na Valtice, a ne jenom na ně,  z vyhlídky a na zpáteční cestě se zastavuji ve Valtickém podzemí. Hurá, dneska mají otevřeno. Měním peníze za kupónky, tzv. Valtické tolary a ochutnávám vína. Člověk by zde vydržel mnohem déle a ochutnal více vín, ale byl jsem rozhodnutý se vrátit ke Třem Gráciím a na druhý pokus naleznout kešku. Druhý pokus se vydařil, ovšem pro další lovce doporučuji dlouhé kalhoty a ne cyklo kraťasy. To ostružiní je opravdu nepříjemné.

Pondělí 4.7.2016 …jednou všechno prostě končí aneb návrat do reality

Poslední den. Ráno balím, jdu na poslední snídani a vyrážím na vlak. Co víc k tomu psát, titulek této pidi kapitoly myslím mluví jasně.

foto: http://stenli007.rajce.idnes.cz/Lednicko_-_valticky_areal_a_Palava/
Itinerář: zde